O původu Indian Clubs – Indičtí zápasníci a atleti
Kužely či Indian Clubs, jak název napovídá, pochází z Indie, kde jsou podle ústní tradice součástí kultury již tisíce let. Dokonce se objevují i v náboženských textech (například ve spisu Mahábhárata). Jelikož se kužely původně vyvinuly z kyje, byly zpočátku používány především jako zbraň, avšak ve 13. století indické texty naznačovaly vznik nové formy cvičení, která využívala kužely pro účely pěstování zdraví a síly.
V průběhu 17. století, kdy Britové kolonizovali Indii, začali u domorodých zápasníků a atletů pozorovat jak ve své přípravě využívají právě kužely.
Teprve na počátku 19. století však začali ve značné míře cvičit s kužely i samotní Britové. Od 19. století byla upravená forma cvičení přijata britskou armádou jako pevná součást jejího výcvikového režimu. Od třicátých let 19. století se tato praxe dále rozšířila do pevninské Británie, kde se rychle stala populární. Zdravotní přínos cvičení s kužely byl nedlouho poté uznán také lékaři, kteří začali prosazovat a předepisovat cvičení s kužely jako úspěšnou léčbu a rehabilitaci zraněných vojáků.
Jak se kužely dostaly k nám?
Ve 40. letech 19. století se cvičení s kužely nejprve rozšířilo do Francie a Německa a v padesátých letech 19. století se kužely objevují i ve Spojených státech. Na konci 19. století se cvičení s kužely rozšířilo mimo jiné do Belgie, Rakouska-Uherska a zejména pak do Čech, kde se ho ujala gymnastická organizace Sokol. Sokolské organizace pravidelně pořádaly festivaly, na nichž předváděly cvičení s kužely za doprovodu hudby.
„Lví silou, vzletem sokolím“
První kdo v Čechách poprvé předvedl cvičení s kužely, však nebyly Britové, nýbrž Američtí sokolové, kteří se účastnili všesokolského sletu v Českém Brodě. Od té doby se cvičení s kužely začali věnovat sokolové i v našich končinách. Ve větším počtu cvičenců se pak cvičení s kužely objevilo znovu v roce 1891, kde v rámci II. Všesokolského sletu v Praze předvedla svou sestavu sokolská župa moravská. Přes to všechno bylo cvičení s kužely stále v plenkách. Do širší známosti se pokusili cvičení uvést pražští sokoli během veřejného cvičení na Žofíně v roce 1893, přičemž následoval veřejný trénink i v Českých Budějovicích. Roku 1898 v rámci Výstavy architektury a inženýrství na pražském Výstavišti, se dokonce promítal i krátký snímek Jana Kříženeckého zachycující cvičení s kužely malostranských Sokolů.
Kužely se staly součástí většiny sokolských jednot po celé zemi. V roce 1901, během IV. Všesokolského sletu bylo třeba přinést něco nového. Na IV. všesokolském sletu tak poprvé v historii českých zemí veřejně vystoupily ženy a samozřejmě u toho nechyběly ani kužely. Vystoupení s kužely se nakonec vydařilo a cvičení ženských složek Sokola se stalo nedílnou součástí programů následujících všesokolských sletů.
Postupné rozšíření do mnoha zemí především skrze gymnastické kluby vedlo k nutnosti standardizace nejen samotných kuželek, ale i metodiky cvičení. V případě českých zemí byl tvůrcem metodiky profesor tělocviku a sokol Josef Klenka.
1948 – Od skupinových cvičení k moderní gymnastice
Rok 1948 se stal pro tehdejší Československo osudným a výjímkou nebyla ani Česká obec sokolská. Krátce po nástupu komunistické strany v ČSR se konal XI. všesokolský slet. Původní nadšení členů komunistického výboru v čele s Klementem Gottwaldem záhy vyprchalo. Provolávání slávy prezidentu Benešovi na všesokolském sletu způsobilo na dlouhá léta neformální zánik sokolské obce, která byla na dlouhá léta nedobrovolně začleněna pod hlavičku Jednotné socialistické tělovýchovy.
Ačkoliv nová podoba převzala znalosti a metodiky dříve užívané sokolem, v padesátých letech 20. století cvičení s kužely téměř vymizelo. Existovaly výjimky u několika tradičních spolků a na některých místech v Evropě (v drtivé většině v její východní části), cvičení s kužely však doznalo několika změn. Všesokolské slety nahradily spartakiády. A ačkoliv některé aspekty cvičení s kužely byly zachovány, samotná praxe se stále více blížila baletní sestavě skrze rytmická cvičení, které lze dodnes objevit jako součást moderní gymnastiky.
Železné kužely, posilování, tradice
V posledních letech se objevily pokusy o vzkříšení západní adaptace cvičení s kužely. Toto hnutí se však zaměřuje především na budování svalů pomocí těžkých kuželů vyrobených ze železa (tzv. clubbell či macebell). Ačkoliv i tyto nástroje mají svůj původ (podobně jako kužely) ve staré Indii, zaměřují se především na budování svalů či slouží spíše jen jako rozcvička (často využívána tradičními zápasníky). Tyto objemné kužely zvané Gada či Jori, se tak staly právě předobrazem západní kultuře a jejich cvičení s těžkými kužely.
Cvičenci, kteří se zaměřují pouze na tyto těžké kužely, ale bohužel zdaleka nevyužívají plný potenciál, který tradiční cvičení s kužely nabízí. A to například ta cvičení, která dřívější lékaři využívali k rekonvalescenci po úrazech či jako prevenci zranění.
Ing. Jakub Melíšek
Zdroje:
KLENKA, Josef (1920) Cvičení s kužely. KNIHOVNA CVIČITELŮ SOKOLSKÝCH. IV. svazek.
MAGUIRE, Richard (2021) India’s Physical Culture and Hidden Contributions. Dostupné z: AGELESS STRENGTH
POHLOVÁ, Kateřina, KLEMENT Martin a JANOUCHOVÁ, Marcela (2012) Ženy sokolky. Vzdělavatelské LISTY 2019.
WOLKOWINSKI, Paul and MILLER, Ben (2019) What are india clubs: A brief history of the exercise.
ZANGOVÁ, Clara (2018) Všesokolský slet v roce 1948.