Může dýchání nosem být obranou proti koronaviru? - Girja.cz

Může dýchání nosem být obranou proti koronaviru?

16.1.2023

Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Ze své podstaty se jedná o respirační onemocnění. Na začátek je ale třeba říct, že mechanismus Covid 19 není doposud zcela známý. 

V roce 2021 se objevily výsledky klinických studií provedených ve Velké Británii. Podle autorů studie výsledky ukázaly, že nosní sprej s oxidem dusnatým (NONS, SaNOtize) je bezpečnou a účinnou antivirovou léčbou k prevenci přenosu COVID-19. Vede ke snížení závažnosti příznaků a poškození u infikovaných pacientů (UK Clinical trial, 2021).

Existuje velké množství studií, které potvrzují, že oxid dusnatý pomáhá tělu se bránit proti virům šířeným vzduchem. Je produkován ve velkém množství v nose a dutinách. Dobrou zprávou je, že každý z nás má již zabudovanou schopnost filtrovat vzduch při vstupu do těla. A to jednoduše dýcháním skrze nos. Dýchání nosem využívá oxid dusnatý (NO), který vzniká ve vedlejších nosních dutinách (viz obrázek níže). Už v roce 2005 vědci prokázali, že NO má antivirový účinek. Konkrétně zabraňuje dalšímu šíření SARS CoV v raných stádiích infekce (Åkerström et al., 2005).

Zdroj: Alan Gesek/Stocktrek

Výsledky tohoto výzkumu jsou v souladu se studií z roku 1999, která popisuje účinky NO na růst různých patogenů včetně virů. Předpokládá se, že NO je životně důležitý pro ochrannou roli bílých krvinek při zabíjení určitých mikroorganismů. Přirozeně vysoká hladina oxidu dusnatého v nosních dýchacích cestách tak podporuje teorii, že NO působí jako první obrana těla proti infekci (Lundberg a Weitzberg, 1999). Jednoduchá cesta, jak docílit přirozeného využití NO, je soustředit se na funkční dýchání.

Jak to celé funguje a jak se projevuje funkční dýchání

Ačkoliv neexistuje přesná definice nefunkčního dýchání, lze obecně tvrdit, že je to jakékoli narušení dechu (včetně hyperventilace, přílišné či rychlé dýchání, neopodstatněná dušnost, nepravidelnost dýchání).

Znaky nefunkčního dýchání jsou:

  • dýchání ústy,
  • pohyb horní části hrudníku,
  • slyšitelné dýchání v klidu,
  • časté zívání,
  • časté vzdychání,
  • snadno viditelný pohyb dýchacích svalů při odpočinku.

Tyto poruchy často souvisejí s únavou a stresem. Abychom nastartovali opačný efekt dýchání a naopak navodili v tělu odpočinek, je třeba dýchat lehce, tiše, nenásilně, jemně. Dýcháme nosem, do bránice, rytmicky a s malou pauzou po výdechu. Toto lze označit za funkční dýchání.

Při funkčním dýchání tak využíváme potenciál NO. NO sterilizuje vzduch, pomáhá roznést krev do plic (roztahuje dýchací cesty) a podílí se na tvorbě plicního surfaktantu (látka, která pomáhá udržovat elasticitu plic).

Následky koronaviru a zotavovací dechová cvičení

Typickými příznaky, se kterými se lidé po covidu potýkají jsou primárně: časté zadýchávání, únava, vyčerpání, bolest na hrudníku, tzv. mozková mlha (jednoduše lze tento symptom popsat tak, že znesnadňuje a ovlivňuje přemýšlení) nebo tzv. synkopa, tj. krátkodobá ztráta či porucha vědomí.

Jednoduchá dechová technika, kterou si představíme níže, dokáže pomoci s uvolněním horních dýchacích cest, zlepšit funkční dýchání a navíc stimuluje tzv. bloudivý nerv.

Kontrolní pauza a Body Oxygen Level Test (BOLT)

Jednoduchým testem, který dokáže změřit, jak na tom jsme, je tzv. kontrolní pauza neboli Body Oxygen Level Test. Je to test pohodlné zádrže dechu ve výdechu. Vypovídá o kvalitě našeho dýchání a o snesitelné zádrži dechu. Doba dobrovolného zadržení dechu je považována za nepřímý ukazatel citlivosti na hromadění oxidu uhličitého CO2.

Jak na to:

  • Malý tichý nádech nosem,
  • Malý tichý výdech nosem,
  • Přidržte si nos prsty, abyste zabránili vniknutí vzduchu do plic,
  • Změřte počet sec do prvního jasného fyziologického signálu těla k

nádechu (např. škubnutí, stažení bránice, sevření hrdla, polknutí, pocit nutnosti se nadechnout).

Obecně vzato lidé během covidu či po prodělání covidu mívají BOLT skóre velmi nízké. Nejčastěji do 10 sec. Z toho důvodu je třeba dechová cvičení nepřehánět. Pakliže se až příliš zaměříte na dlouhé dechové zádrže, může se stát, že únava naopak začne vzrůstat a cvičení bude kontraproduktivní. Proto začneme úplně jednoduchou technikou: vícero malých zádrží dechu.

Vícero malých zádrží dechu

Cílem je připravit pozvolna tělo na lehký pocit potřeby vzduchu. Zadržováním dechu na krátký čas se v nosní dutině nashromáždí oxid dusnatý (NO) a v krvi se lehce zvýší oxid uhličitý (CO2). Když zadržujete dech, můžete cítit lehkou potřebu po vzduchu. To znamená, že se v krvi zvyšuje hladina CO2. Oba plyny hrají důležitou roli v otevírání dechových cest, zlepšení krevního oběhu a umožňují dostat k buňkám více kyslíku.

Zdroj: McKeown, P. (2021)

Jak na to:

  • Dýchejte normálně nosem,
  • Sevřete si prsty nos a zadržte dech po dobu 5 sec. 5,4,3,2,1,
  • Uvolněte nos a dýchejte přes něj normálně 10 sec,
  • A znovu normální nádech, normální výdech a chytněte si nos,
  • Když uvolníte nos, nadechněte se pouze nosem,
  • Dýchejte normálně pod dobu 10 sec. Neměňte rychlost dechu, jednoduše

dýchejte klidně a normálně,

  • Během tohoto cvičení byste neměli cítit napětí. Pokud je pocit při zádrži příliš silný, pak zadržte dech jen na 2 – 3 sec.

Jak to celé uchopit?

Na začátek jsme si vysvětlili, jaká je role NO v těle, jak lze chápat funkční dýchání a jaké následky může mít onemocnění koronavirem.

Naučili jsme se, jak posoudit náš současný stav a jak lze jednoduchou cestou zapracovat na jeho zlepšení. Samozřejmě existují další dechové techniky, které nám mohou pomoci, ale cvičení vícera malých zádrží je svou jednoduchostí vhodné pro všechny. Poslední bod, který nám zbývá je, jak často cvičit.

Vždy je potřeba posoudit náš aktuální stav a podle něj nastavit cvičení. K tomu poslouží ukazatel kontrolní pauzy. Doporučuji měřit kontrolní pauzu vždy po ránu. Podle kontrolní pauzy pak nastavit zádrže dechu pro cvičení vícera menších nádechů. Například pokud je naše kontrolní zádrž 6 sec, bude zádrž během našeho cvičení celkem 3 sec. Vždy dbejte, aby nebylo cvičení příliš stresující. Pokud se dostanete do stavu, kdy je zádrž příliš dlouhá a hlad po vzduchu až moc velký, prodlužte si pauzu. Normálně dýchejte a až se obnoví normální dýchání, vraťte se ke cvičení. Ideálně 3 – 5 minut denně každou hodinu.

Obecně se během dne i noci snažte dýchat nosem, do bránice a rytmicky (zbytečně nezpomalujte a už vůbec nezrychlujte). Dýchejte nosem během odpočinku, tělesné aktivity i spánku. Čím více budete dbát na váš dech, tím rychleji ucítíte výsledky a dostaví se zlepšení. Chce to jen pravidelně cvičit.

Zdroje:

AKERSTROM S., et al. (2005) Nitric oxide inhibits the replication cycle of severe acute respiratory syndrome coronavirus. J. Virol., 79 (2005), pp. 1966-1969

Alan Gesek/Stocktrek Images. Digital illustration of nose and nasal sinus anatomy. Premium Heavy Stock Pape.

McKEOWN, P. (2021) The Breathing Cure: Develop New Habits for a Healthier, Happier, and longer Life. Humanix Books (July 27, 2021). ISBN-13: ‎ 978-1630061975

LUNDBERG JO, WEITZBERG E. (1999) Nasal nitric oxide in man. Thorax. 1999 Oct;54(10):947-52. doi: 10.1136/thx.54.10.947. PMID: 10491460; PMCID: PMC1745376.

UK Clinical Trial Confirms SaNOtize’s Breakthrough Treatment for COVID-19. Surrey, UK: SaNOtize Research & Development Corp; March 15,2021. Dostupné z: https://www.businesswire.com/news/home/20210315005197/en. Accessed March 16, 2021