Když jsem byl nedávno na semináři, přednášející nám vyprávěl, jak měl po dlouhé roky cvičení a soutěžení pocit, že mu něco schází. Věděl, že něco v jeho tréninku chybí, nějaký pohyb, který nedělá. Jakmile ale na ten pohyb přišel, všechny dílky do sebe zapadly a stal se z něj celkově lepší sportovec. Pro něj byla tou mezerou Farmářská chůze (Farmer Carriers).
Jeho příběh na mě měl obrovský dopad, jako by měl mít na každého studenta síly; musíte být dostatečně intuitivní atlet na to, abyste si přiznali, že vám v tréninku něco chybí. A ještě více intuitivní, abyste zjistili, co to je.
Pro mnoho sportovců je obtížné přijít na to, že jim něco chybí a také identifikovat co to je, ale pro některé je náročné si to vůbec přiznat.
Mou mezerou byly Indian Clubs. Jakmile jsem je zařadil do svého tréninku, zlepšilo se mi držení těla, pohyblivost ramen a zároveň jsem se naučil, jak při pohybu relaxovat. Tyto dovednosti se současně promítly do mého cvičení s Olympijskou činkou a kettlebelly.
Abych uvedl příklad: nejzřejmější a nejdůležitější změnou bylo, že mě Indian Clubs naučily relaxovat mezi sériemi dřepů, pressů a mrtvých tahů. Rychle jsem si uvědomil, že tohle cvičení je pravou definicí „rychlý a uvolněný” (fast and loose). Studenti musí být uvolnění, aby mohli správně pracovat s Indian Clubs.
Vzhledem k tomu, že pocházím ze zázemí, kde byly prioritou kettlebelly a silový trojboj, věděl jsem, jak v těle vyvolat správnou tenzi. Avšak přesně jsme nevěděl, jak se správně uvolnit. To je shodou okolností něco, s čím má problém mnoho atletů a studentů. Aby náš výkon byl optimální, relaxace je nedílnou součástí tréninku. A my musíme vědět, jak ji vyvolat. V komunitě, která cvičí s kettlebelly se samozřejmě učíme cviky „fast and loose”. Ale zcela upřímně, většina studentů, s nimiž jsem se potkal, nevěděla, jak úplně zrelaxovat své svaly a hodně z nich „fast and loose” cviky nepoužívalo vůbec.
Jaké další neodmyslitelné výhody má cvičení s Indian Clubs? Právě toto cvičení mi umožnilo lepší a pevnější set-up pro cviky s kettlebelly, Olympijskou činkou a samozřejmě také ve cvicích s vlastní vahou. Zároveň se zlepšily rozsahy v ramenou a hrudní páteři, jež mi dovolily mnohem lepší startovní pozici při konvenčním mrtvém tahu.
Asi už jste slyšeli někoho říkat „Změna aktivity je forma odpočinku“. Tisíce studentů, kteří se ke mě přišli učit, považovali za dostatečné, když z mrtvého tahu přešli na benchpress, či podobnou aktivitu… to ale úplně není změna, kterou mám na mysli.
Hledal jsem změnu, jež by mi nejen pomohla zmírnit tenzi v těle, ale která by mi také pomohla psychicky se uvolnit. To by teprve byla skutečně přínosná.
Velká část tréninků a soutěži je o psychice. Nestačí se pouze uvolnit, zmírnit tenzi. Musíte být plně koncentrovaní a soustředění.
Změna způsobu myšlení je nejenom formou odpočinku, ale i jiný druh cvičení – mentální. Pokud se nám podaří odpočívat psychicky, uvolnění svalů se dostaví samo. Právě pomocí Indian Clubs, se kterými cvičíme já i moji studenti, dosáhneme tohoto dvojitého uvolnění a jsme schopni lépe soustředit svou energii a pozornost.
Až někdy uvidíte někoho cvičit s Indian Clubs, zkuste se zaměřit na pohyb hlavice. Při různých cvicích si můžete všimnout, že se hlavice pohybuje po kružnici. Právě z tohoto důvodu se nejedná o lineární pohyb a zapojuje se celý ramenní pletenec.
Jaké procento cviků, které znáte, možná i cvičíte, neobsahuje kruhový pohyb a nepotřebuje tenzi? Odhaduji, že většina z vás je ani nezná. A ti, kteří by se snažili tipovat, by řekli méně než 5 %.
Nejčastějšími cviky jsou ty s Olypijskou činkou, vlastní vahou, anebo kettlebelly. Ty pracují s pohyby, jako jsou tahy, tlaky a dřepy. Máme tendence cviky a rutiny opakovat a takzvaně se v nich „zaseknout“ a nevěnovat se něčemu dalšímu. Tohle se týká vzpírání.
Další „funkční cviky“ – plazení , šplhání na provaze a jim podobné – skutečně představují změnu v pohybu a užíváme při nich různé svaly, ovšem pořád je k jejich provedení potřeba tenze.
Právě Indian Clubs kombinují cvičení, při němž není potřeba tenze a užíváte různé variace pohybových vzorů. Mezi jednu z nich patří například cvičení s Indian Clubs nad hlavou – pomáhá jak atletům, kteří se zotavují po úrazu ramene, tak atletům, kteří sice mají ramena zdravá, ale chtějí si udržet, ne-li zvýšit jejich pohyblivost pomocí nástroje, který je zavede do jiných rovin pohybu, než jsou zvyklí trénovat.
Dříve, než se budete pokoušet o Turecký vztyk (Turkish Get-up), Military press, nebo trh činkou (Snatch), měli byste zvážit, zda není moudré začít se cvičením s Indian Clubs.
Právě ony specifické kruhové pohyby při správném cvičení s Indian Clubs, zapojují a mobilizují celý ramenní pletenec, ramenní kloub, loket i zápěstí. Takový komplex není možné dosáhnout pomocí běžných lineárních cviků, na které jsme zvyklí. A není jediný atlet, kterému by takové cvičení neprospělo.
Indian Clubs jsou jednou z nejstarších relaxačních pomůcek na světe, které byly ale naneštěstí zapomenuty. DV8Fitness od roku 2010 podnikala všemožné kroky, aby se dostaly do všeobecného povědomí. A nyní v rámci desetiletého výročí klubu se rozhodla, že se pokusí techniku cvičení s Indian Clubs rozšířit do dalších tělocvičen po světě a znovu zažehnout oheň jejich slávy.
Student, který pochopí historii a původ Indian Clubs a začlení je do své pravidelné rutiny, z nich dokáže vytěžit nejvíce. Přidejte se k nám!
Autor: Phil Scarito
Překlad: Monika Faltová
Korektury: Bc. Lenka Dohnalová
Více:
Kurz Indian Clubs
Poklady z půdy – historie Indian clubs – článek