Poklady z půdy - historie Indian clubs - Girja.cz

Poklady z půdy – historie Indian clubs

30.12.2019

Takřka prastaré umění cvičení s Indian Clubs bylo na přelomu 19. a 20. století velmi populární ve Spojených státech amerických. Jejich znovuobjevení spolu s rostoucím zájmem představuje unikátní možnost, jak těžit ze zapomenuté moudrosti starých tradic. 

Autoři: Yoshiaki Takei, Ph.D., Ed Thomas, Ed.D. and Karen Garland

Posilování s Indian Clubs bylo do americké tělesné kultury představeno na začátku roku 1860. Indian Clubs jsou převážně dřevěné a tvarem mohou připomínat kuželky. Někdy je můžete zahlédnout ve starých filmech, kde jsou krásně uspořádané kolem tělocvičny, nebo s nimi na starých fotografiích pózují muži a ženy.

Cvičení s kužely se těšilo nesmírné oblibě až do roku 1920, kdy Američané začali ztrácet zájem o fyzickou aktivitu. Do konce roku 1930 bylo pak toto umění už téměř ztraceno. Až o celých padesát let později bylo znovu objeveno, když s kužely začali cvičit studenti z univerzity v Severní Illinois. Od té doby jsou součástí americké komunity pro bojové umění i armády.

Historie kuželů

Od Indie, Persii až do USA

Cvičení s kužely má kořeny ve starověké Indii a Persii. Hoffman (1996, str.6) uvádí: 

Indian Clubs mají svůj původ v jedné z nejstarších válečných zbraní starověké Indie – válečném kyji, gadā, který představuje základní sílu, ze které jsou ostatní síly odvozeny. Téměř všichni bohové a bohyně hinduistického náboženství, a to včetně Višnu, toho nejprominentnějšího z nich, jsou zobrazováni, jak gadā drží. 

Během Islámského období byla gadā používána jak sultány, tak Rajputskými vládci k soubojům. Pro bojovníky bylo velkou ctí, když se mohli učit s kyjem bojovat. Postupem času se však podoba i jméno kyje pozměnily. Nakonec se v Indii jejich využití ustálilo a jako kužely se začaly používat pro cvičení.

(Osobní korespondence od N.L. Nigama, ředitele muzea Salar Jung v Hyderabadu, Indie pro A. J. Hoffmana, 18. října, 1990)

Posse (1894) mluví o kuželech jako o „nejstarším známém nástroji pro armádní tělovýchovu.“ (str. 24) Rozdíl mezi zvedáním jednoručních činek a cvičením s kužely spočívá v tom, že při zvedání činek se musí vyvinout síla – jako u běžně užívaného lineárního posilování. Indian Clubs naopak podporují rychlost kyvadlového pohybu – což je základní vlastnost cvičení s kužely. Jinak řečeno, Indian Clubs mohou být charakterizovány jako pomůcka pro cirkulární posilování. (Thomas, 1995)

Lemaire (1889) spojil předchůdce kuželů – kyj, s dávným západem a s tělesným cvičením, když napsal: 

Nikdo nemůže popírat, že kyj je tou nejstarší zbraní. Právě kyjem napadl Kain Abela a dal tedy vzniknout první zbrani známé člověku, která je tou nejvíce přirozenou a dostupnou. Zbraní, kterou si zvolil zdatný bůh Herkules byl také kyj, i přesto, že si také zvolil luk a šíp, vždy je zobrazován právě s kyjem. V dávných časech, v Řecku a Římě, ti nejsilnější z atletů při veřejných událostech rádi s kyji posilovali, aby se právě v podobenství Herkulovi přiblížili. Známé jsou příběhy o Milovi z Crotony, který vedl své krajany do války ozbrojený kyjem. Římský císař Commodus, velmi pyšný na svou nezměrnou sílu, procházel ulice s kyjem jako Herkules. Kyje, potažmo kužely, mají tedy své zřetelné místo v přírodě, mytologii a také historii. Co nás ale zajímá více, je adaptace kyjů na kužele a jejich užití v rozvoji síly a zdraví. 

Právě rehabilitační schopnosti kuželů zaujaly misionáře, cestovatele, obchodníky a britské armádní důstojníky, kteří navštívili Indii zkraje 19 století. Kehoe (1866), důstojník britské armády o tom informoval takto: 

Naskrze Indií je známé nádherné cvičení s kužely, které je jedním z nejefektivnějších druhů atletického tréninku. 

Kužely jsou vyrobeny ze dřeva, ale jednotlivé kusy se liší ve váze, aby se přizpůsobily člověku, který je užívá. Na délku mají kužely kolem 76 centimetrů a některé mají průměr 15 – 17 cm ve spodní části. Aby bylo zajištěno, že budou kužely pevně stát, je spodní část zploštělá, což je také velmi vhodné pro jejich užívání ve shybu, kdy se s kužely houpe. Taková cvičení mají mezi domorodými vojáky, policisty a dalšími, jimž z jejich kasty vyvstávají krizové situace vyžadující sílu velmi, dobrou pověst.

Kužely jsou uzpůsobené k tomu, aby s nimi zkušený uživatel měl takřka neomezené možnosti cvičení. 

Navzdory jednoduchosti užívání jsou Indian Clubs nezbytnou pomůckou, která napomáhá rozpínání hrudního koše a zároveň zapojuje každý sval v těle. 

Britská vláda postupem času zapojila cvičení s Indian Clubs do tréninku, díky čemuž se kužely staly populárními i u běžné populace. Dle Bishopa (1979) se Indian Clubs dostaly do popředí zájmu poté, co je královna Viktorie viděla na přehlídce. 

V USA byly první kužely vyrobeny až v roce 1862 Simem D. Kehoem, od kterých se pak inspiroval americko-německý Turnerský svaz gymnastů i americká armáda.

Jako poděkování za Indian Clubs napsal poručík generál Ulysses S. Grant Kehoemu: 

Je mi ctí vám oznámit, že jsem přijal sadu činek z růžového dřeva, stejně tak jako Indian Clubs, které jste vyrobil. Oba tyto dary jsou nádherně vyhotoveny. Prosím přijměte poděkování ode mne a mých hochů, kteří si budou darů zajisté velmi vážit a budou z nich mít velký užitek. (Kehoe, 1866, str. 9)

Manuál tělesného cvičení Armády Spojených států amerických (1914) uvádí: 

Cvičení s lehkým kuželem primárně napomáhá ke zlepšení nervové aktivity, pozitivně tedy přispívá k dosažení duševní pohody, zlepšení koordinace a vnitřního rytmu. Zároveň také napomáhají k poddajnosti svalů a pohyblivosti ramen, stejně tak jako posílení rukou a zápěstí. Proto jsou kužely zejména využívány v případech, kde je předpoklad svalového omezení. (str. 113)

Cvičení s kužely bylo v Americe na konci 19. století civilisty spojováno s tehdy populárním hnutím „Svalnatí křesťané“. Cvičení tedy krom fyzického rozměru dostalo i ten morální, kdy bylo využíváno k pozvednutí ducha. Průkopník tělovýchovy Dio Lewis (1882) velmi prosazoval cvičení s kužely a věřil, že „podporují trpělivost a výdrž, velmi pozitivně se promítají na funkčnosti podélných svalů zad a ramen a celkově tak napravují zlozvyk hrbení.“ (str. 171) Bornstein si s kužely především spojoval sílu a zdraví:

Během posledních let se cvičení s Indian Clubs stalo všestrannou metodou pro zlepšení svalové anatomie lidského těla. Školy, univerzity a dokonce i teologické semináře jich začaly využívat a registrují jen ty nejlepší výsledky. Doposud nebyla vyvinuta metoda zajišťující zdravé a energické tělo, která by se s Indian Clubs pro jejich jednoduchost a půvab mohla rovnat. (str.7)

Útoky na cvičení s Indian Clubs a na fyzické cvičení obecně se začaly objevovat z kraje 20. století. Cermak (1916) vystoupil na jejich obhajobu:

Z úst vážených žen a mužů jsem slýchával, a doteď slýchávám, nelichotivé poznámky na cvičení s kužely. Avšak doposud není znám jiný způsob ručního náčiní, které by mělo takové, zdá se až nevyčerpatelné množství možnosti užití jako právě kužely, nemluvě o jejich všeobecném prospěchu. Věřím tedy, že právě kužely si zaslouží místo v tělovýchově a souhra svalů s myslí vyžadována při cvičení s nimi pomůže dosáhnout nejvyššího stupně souladu. (Předmluva)

Hoffman (1996) podotýká, že kolem roku 1920 Američané odvrátili svůj zájem od morálního kréda a tělesné zdatnosti k nelegálním barům a tanečním sálům. Ti, jež praktikovali cvičení s kužely byli zesměšňováni a nátlak všeobecného mínění zapříčinil, že bylo toto umění opuštěno.

Výhody cvičení s kužely

Rameno je jednou z nejpohyblivějších částí našeho těla, ale zároveň tou nejkřehčí. Nevhodná výška nábytku, špatný postoj a mnoho dalších faktorů má na hybnost ramene negativní vliv. Snížená pohyblivost ramene se pak promítá do dalších kloubů včetně loktů a zápěstí. Pokud se nám naopak povede posílit volný kulovitý kloub ramene, srovnáme jeho polohu a pohyblivost, ostatní klouby začnou také prospívat. Pro cvičení s kužely jsou typické krouživé pohyby, které představují pohybový základ pro ramena. Na těchto základech se pak dají rozvíjet a trénovat komplexnější cviky. Existují stovky pohybů, které lze s kužely dělat. Lze je navíc neomezeně kombinovat a vytvářet stále nové série cviků.

Závěr

Chceme-li cvičení pro budoucnost, je moudré poučit se z minulosti. 

Cvičení s kužely symbolizuje dávno ztracené kulturní bohatství a vědomosti, které ze světa tělovýchovy vymizely.

Právě ikonický tvar kužele, zmíněn v článku, uvádí do pohybu postupně ramenní svaly, ramenní kloub, loketní kloub a naposledy zápěstí. Tohoto výsledku není možné dosáhnout s tradičním lineárním vzpíráním. Cvičení s kužely je nejen účinné pro zlepšení tělesné kondice, ale má skvělý potenciál jako rehabilitační pomůcka, či jako nástroj pro neuromuskulární rozvoj.

Autoři: Yoshiaki Takei, Ph.D., Ed Thomas, Ed.D. a Karen Garland
Překlad: Monika Faltová
Korektury: Bc. Lenka Dohnalová

Více:
Článek – Řádné cvičení s Indian Clubs
Kurz – Indian Clubs: Restorative and Strength training combined